Barometr Politikonu 7.-13.11.2005

Poslední články

Čtěte dnes

Přečtěte si také

Navštivte s námi

Napsal uživatel Redakce

Čtvrtek, 10 Listopad 2005 09:47

Každý týden Vám přinášíme názory Vašich politiků. Zjistěte "Kdo je kdo" a napište Váš komentář. Barometr měří všem politikům stejně Měla by Česká republika ve světle francouzských událostí, rabování a násilí dětí přistěhovalců přehodnotit imigrační politiku? Rozkliknutím článku získáte odpověď svého politika. Souhlasíte s jeho názorem na věc? Napište Váš komentář. Politik se dozví Váš názor.

MUDr. Jaroslav Zvěřina (ODS), poslanec Evropského parlamentu: V Česku zatím nejsme pod tak masivním tlakem imigrantů, jako je třeba Francie. Může za to naše geografická poloha, tradice a "malý a exotický" jazyk. Nad imigrační politikou bychom měli přemýšlet neustále. Osobně mám pocit, že česká Cizinecká policie se z důvodů, které nejsou zcela jasné, snaží zabránit usazování v zemi i takovým imigrantům, kteří jsou dobře adaptováni a mají všechny předpoklady k asimilaci. Opakovně jsem se setkal s podivnými šikanami Rusů a Ukrajinců, zatímco mnohem exotičtější imigranti "si to nějak zařídili".

Ing. Josef Novotný (SNK), senátor za okres Žďár nad Sázavou: Imigrační politika je úzce svázána se sociální politikou. Pokud se ta nezmění, nebudeme mít vlastní děti a ty importované si k nám přinesou i své zvyky a náboženství, které budeme muset tolerovat. Po vstupu do šengenského prostoru nás totiž od imigrace už nebudou chránit žádné dřívější hranice.

Ladislav Jakl, ředitel sekretariátu Kanceláře prezidenta republiky: Příčina francouzských nepokojů není primárně v imigrační, ale v sociální politice. A ta u nás posledních 8 let míří přesně francouzským směrem.

Mgr. Tomáš Úlehla (ODS), primátor statutárního města Zlín: Není to nezbytné. Pouze se projevila „tušená“ skutečnost, že sebedokonalejší snaha o sebedokonalejší evropské seskupení nevede k nejdokonalejšímu soužití různých etnik, pokud uměle budovaná eurospolečnost není (což je opravdu možné pouze teoreticky) schopna plošně nastavit sociální smír a rovné příležitosti. Imigranti se musí přizpůsobit zákonům států, do kterých přichází, respektovat národní zvyky a styl života, ale také možnosti té které země uspokojovat jejich zájmy v oblasti zaměstnání, zdravotní péče, integrace menšin apod., samozřejmě s přímou vazbou na ekonomickou sílu a HDP, resp. celkovou hospodářskou situaci či životní úroveň předmětného státu.

Lubomír Šimůnek (ODS), zastupitel města Kroměříže: Spíše by měla přehodnotit svou politiku pracovně právní a sociální.

Ing. Josef Jílek (KDU-ČSL), místostarosta Moravské Třebové a pardubický krajský zastupitel: Ano.

MUDr. Vojtěch Adam (KSČM), starosta města Ivančice: Domnívám se, že ANO.

Ing. Jaroslav Skopal, předseda ORO ČSNS Přerov: Domnívám se, že by bylo nesprávné imigraci úplně zastavit. Na druhé straně bychom měli rychle a co nejspravedlivěji posoudit motivy konkrétních imigrantů a podle toho imigraci povolit nebo odmítnout.

Ing. Tomáš Dub (ODS), poslanec PS Parlamentu ČR: Česká republika by měla být především ostražitá (a její politici) a imigrační politiku důsledně provádět. Její zpřísnění je možné podle vývoje mezinárodní situace.

Ing. Jan Bartoň, CSc. (ODS), manager: To je tak složitý problém, že na to nelze dát jednoduchou odpověď. Francie jako bývalá koloniální velmoc byla cílem přistěhovalců z bývalých kolonií. Tito přistěhovalci se však nechtějí a možná ani nemohou snadno začlenit do „bílé“ společnosti. Podobně i u nás máme problém s tím, že Romové si udržují od bílé společnosti odstup a stále žijí více méně ve svých komunitách. Asi bychom měli v naší imigrační politice postoupit ke zpřísnění podmínek, za kterých lze získat státní příslušnost ,tj. vázat získání naší státní příslušnosti na slušnou znalost českého jazyka a našich dějin.

Ing. František Nerad, místopředseda Strany pro otevřenou společnost: Myslím si, že toho na přehodnocování moc nemá. Měla by především nějakou konkrétnější vytvořit. Uvedu jeden příklad z vlastní zkušenosti. Kdysi, myslím v roce 1994, jsem dostal na stůl, jako asistent předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD byl přidruženým členem CECODHAS, což je organizace různých subjektů zajišťujících v EU sociální bydlení) dotazník, o zajištění bytů pro přistěhovalce a imigranty. Ve světle tehdejších zákonů a zkušeností jsem jej vyplnil a pro naše klidné svědomí poslal kopii na MMR ČR. Nikdo si neumí představit, jaké pozdvižení to vyvolalo. Tvrdilo se, že nemáme pravdu a nesmíme tyto věci posílat do evropských institucí bez schválení MMR. Průzkum si sice dělal CECODHAS a MMR Svazu na členství nic nedávalo, ale … Nikdo sice nedokázal odpovědět, kolik financí jde do výstavby bytů pro imigranty, ale všichni tvrdili, že jsou pro ně byty zajištěné. Nikdo nedokázal říci kde jsou postavené. Přitom ten dotazník obsahoval jen takovéto konkrétní otázky a mohlo se klidně napsat, že nic nestavíme a nic nemáme. Ale nenapsalo. Nešlo v tom dotazníku o utečenecké tábory, ale normální byty v obcích a městech. Myslím, že podobně by to dopadlo, kdyby se mělo napsat, v kolika třídách a v jakých školách jsou třídy vyčleněné pro imigranty a jejich děti, nebo jak je zajištěna integrace těchto imigrantů do vzdělávacího procesu běžných škol. Tehdy ještě platila povinná základní vojenská služba a myslím, že branný zákon s imigranty také nijak nepočítal. Podobné by to bylo asi se zajištěním náboženských a kulturních aktivit pro tyto lidi. V současné době sleduji tyto otázky jen z dálky, ale myslím si, že se situace příliš nezměnila. Podle mého názoru je Francie, například v otázkách bydlení imigrantů, podstatně dál. Proto také mají potíže. My vzhledem k tomu, že zvláštní byty pro imigranty nemáme, nemáme s nimi takové potíže. Oni se sem prostě nehrnou, protože by neměli ani kde bydlet. Na druhou stranu, nebyli jsme nikdy koloniální zemí, takže nemáme vůči jiným zemím a jejich obyvatelům žádné závazky.

RNDr. Pavel Poc (ČSSD), podnikatel: Bez jakéhokoli bagatelizování současné společenské krize ve Francii si troufám tvrdit, že problém není v imigrační politice ale v politice asimilace imigrantů v dané zemi. Pokud si některý stát myslí, že je možné využívat levnou pracovní sílu imigrantů bez ohledu na cokoli, pak je na velkém omylu. Jde o víceméně stejný problém jako špatná personální politika v podniku nebo ve straně. Obecně takový problém nastává tehdy, když je nějak nevhodně nebo zásadně omezen okruh lidí, kteří „něco konkrétního mohou“ („mohou“ může zahrnovat téměř cokoli, od ucházení se o funkce, přes pracovní postup až k dosahování na vzdělání, sociální výhody nebo cokoli, co je nebo se třeba jenom zdá být odepřeno těm „kteří nemohou“). Vzniklá polarizace má za následek jednak nenávist členů skupiny „nemohou“ ke členům skupiny „mohou“, jednak strach členů skupiny „mohou“ z členů skupiny „nemohou“. Výsledkem je silné napětí v dané societě a postupné hromadění nespokojených, (členů, zaměstnanců nebo obyvatel). Následný vývoj je obvykle také velmi schematický. Vesměs následuje represe (administrativní nebo fyzická, podle stupně vývoje konkrétní society) ze strany skupiny „mohou“ proti skupině „nemohou“, která zdánlivě a vždy dočasně věc řeší a následně, po překročení kritického množství členů skupiny „nemohou“ nějaký projev této nespokojenosti. Pochopitelně je mi jasné, že v politické sféře nikdo moc nestojí o zobecnění a rozbory. Řešení z nich vyplývající totiž nebývají politicky dobře prodejná. Nepochybuji o tom, že by bylo pro voliče nejzajímavější napsat, že je třeba omezit imigraci a zavést tvrdá a nekompromisní opatření proti nelegálnímu ……. nebo jiný typ politického ptydepe. Skutečnost je jiná. Není třeba přehodnocovat imigrační politiku. Je třeba zavést společnost rovných příležitostí, rovného přístupu k právu a ke vzdělání a především rovného vymáhání zákona a plnění povinností a velmi tvrdě bojovat proti jakýmkoli diskriminacím, včetně diskriminací pozitivních. Jedině tak se zabrání separacím a diskriminacím, které jsou zdrojem společenského napětí.

Prim. MUDr. Pavel Navrátil CSc. (SOS), primář a odborný lékař: Určitě, vše je otázka očekávání a potřeb, kdo má problémy a je slušný se uchytí všude, ale řád a přísnost a pořádek je na místě. Hranice se stírají – není to stěhování národů jak je známe z historie, ale ekonomika a trh vše řeší po svém – viz zkušenosti Německy s Turky.. a jak se pak rozhodovat s rozšířením EU… nikdo není věštec, a taky v podobné roli se může jednou ocitnout každý… USA se také chrání po svých zkušenostech…. Je vidět, že morálka a etika jsou ve světě potřeba nebo alespoň obyčejná slušnost, pokora, o těchto vlastnostech se už skoro ani nemluví natož, aby se o nich vědělo… Kdo je pod tlakem buď uteče nebo útočí…. Asi už není kam utíkat….

JUDr. Tomáš Kordač (KČ), advokát: Nejen že by Český stát měl ve světle francouzských událostí přehodnotit imigrační politiku (ovšem s ohledem na ekonomickou produktivitu budoucích generací), ale měl by i zásadně uvažovat o potenciálu stále rostoucí skupiny sociálně slabších vrstev občanů.

Bc. Blanka Misconiová (ODA), prezidentka Asociace domácí péče ČR: Domnívám se, že Česká republika by neměla přehodnotit imigrační politiku, ale více se zaměřit na integraci migrujících občanů jiných států do naší společnosti.

Ing. Pavel Holba, předseda KAN: Podle mne není problém v imigrační politice, ale v procesu společenské integrace. Mládež, které připadá, že ji existující společnost jen obtěžuje a že od ní nemůže čekat nic dobrého, je pro společnost rizikem, a to bez ohledu na to, zda vyrostla v rodině imigrantů nebo domorodců. Skutečnost, že se nám nedaří integrovat původní české Romy, svědčí o tom, že společenskou integraci jsme v potřebné míře dosud nezvládli.

Jaromír Mário Císař, 1. místopředseda ODA: Nejenom Česká republika, ale i většina zemí EU se musí poučit z vývoje posledních let a přehodnotit svou imigrační politiku zejména u tzv. ekonomických přistěhovalců. V současnosti platí, že většina imigrantů není nijak nucena se přizpůsobit novému prostředí. Tak místo integrace do celkem tolerantní evropské společnosti, vznikají izolovaná ghetta, ve kterých platí odlišné zvyky, pravidla a obyčeje domovských zemí přistěhovalců. Vzniká tak jakýsi začarovaný kruh, neboť to byla právě kultura jejich původní vlasti, která je donutila k odchodu ze zbídačelé země. V důsledku necitlivého prosazování idejí multikulturalismu se ve vytvořených „státech ve státě“ opět stávají oběťmi vlastního prostředí. Jejich frustrace se pak projevuje v útocích na stát, který je nedokázal rovnocenně přijmout. Tento kruh se musí rozetnout.

MVDr. Jiří Čížek (KČ), soukromý veterinář: Asi ano. Rozlišovat by se mělo, zda k nám jdou imigranti z politických či pouze ekonomických důvodů. A pak každé jejich prohřešky trestat minimálně vyhoštěním.

Ing. Pavel Hojda (KSČM), poslanec PS Parlamentu ČR: Měla by rozhodně přehodnotit svůj přístup k sociální politice. Nutné je odstraňovat příčiny sociálních rozdílů a bránit se vzniku lokalit, ve kterých se musí člověk cítit jako méněcenný a nepotřebný. Takováto gheta jsou pak spolu s bezvýchodností sociální situace roznětkou a rozbuškou možných sociálních nepokojů a z toho vyplývajícího masového násilí.

PhDr. Vladimír Železný, předseda NEZ/DEM a poslanec EP: Měla by spíše připravit nový koncept imigrační politiky.

JUDr. Eva Dundáčková (ODS), předsedkyně Mandátového a imunitního výboru PS Parlamentu ČR: Dosavadní imigrační politika České republiky nevedla k žádnému násilí. Snad jedině se vyskytne problém s romskou populací. Osobně jsem přesvědčena, že mezi romskou populací a většinovou společností nejsou u nás tak velké rozdíly, jako je tomu ve Francii. V daleko větší míře jsou Romové integrováni do většinové společnosti (jejich děti chodí do škol atp.) Záleží na místě.

Ing. Antonín Seďa (ČSSD), poslanec PS Parlamentu: Osobně se domnívám, že ČR nemusí přehodnocovat svoji imigrační politiku, která je nejen kvalitní, ale která byla nedávno zpřísněna poslední novelou zákona. Události ve Francii mají hluboké a historické kořeny problémů, které se ve francouzské společnosti nahromadily a nyní se projevily velmi razantně. Takové problémy naše společnost nemá. Chci touto cestou uklidnit českou veřejnost. Pokud bude v naší zemi pokračovat sociální smír, není třeba se násilností či jiných kriminálních projevů obávat.

JUDr. Vojtěch Filip (KSČM), místopředseda PS Parlamentu ČR a předseda ÚV KSČM: Nemyslím, že je to otázka současných francouzských událostí Naše imigrační politika je v současné době v pořádku, ale pokud jde o důvody migrace ty lze řešit jedině změnou světových hospodářských pravidel. Dokud budou státy třetího světa neustále chudnout a lidé tam nebudou mít perspektivu tak nelze očekávat nic jiného než cyklické vlny migrace a s tím související problémy.

Ing. Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), poslankyně PS Parlamentu ČR: Myslím si, že naše imigrační politika není příliš volná Spíše se máme soustředit na podmínky začleňování imigrantů do naší společnosti.

Vladimír Kordač, oblastní manager ODS Jablonec nad Nisou: Osobně se nedomnívám, že by ČR byla natolik vyhledávanou cílovou zemí pro imigranty, takže se nedomnívám, že by to byl problém.

Vlastimil Aubrecht (ČSSD), poslanec PS Parlamentu ČR: Měnit imigrační politiku u nás není zatím nutné, protože je (díky bohu) jiná než ve Francii.

Petr Müller, člen MO ČSSD Praha 9-Prosek: Přehodnocení imigrační politiky je a bylo nutné i bez nynějších problémů ve Francii. Je jen otázkou času, kdy se podobné střety stanou nejen v sousedním Německu, ale bohužel i u nás, jakožto tranzitní země pro utečence.

Aktualizováno Čtvrtek, 24 Listopad 2005 16:18