Barometr Politikonu - Průzkumy veřejného mínění

Poslední články

Čtěte dnes

Přečtěte si také

Navštivte s námi

Napsal uživatel Redakce

Středa, 19 Duben 2006 18:04

Průzkumy veřejného mínění jsou forma marketingu, která podstatně ovlivňuje výsledek voleb. Chtěli jsme vědět názor našich politiků na tyto průzkumy, zvláště v souvislosti se vzestupem Strany zelených. Barometr měří všem politikům stejně Myslíte, že je možné v České republice uplácet průzkumy veřejného mínění, například voličské preference nebo průzkumy oblíbenosti? Rozkliknutím článku získáte odpověď svého politika. Souhlasíte s jeho názorem na věc? Napište Váš komentář. Politik se dozví Váš názor.

Ing. Alena Páralová (ODS), poslankyně PS Parlamentu ČR: Když porovnáme výsledky při televizních pořadech (a zajímavé jsou ty, kdy každý může poslat jen jednu SMS) s výsledky oblíbenosti, je tam opravdu velký rozdíl. Museli bychom znát metodiku průzkumu a kontrolu systému. Chci věřit, že se průzkumy veřejného mínění nefalšují. Ale lidský faktor není nikdy úplně spolehlivý. Stačí, aby se našel jeden jediný člověk, který zneužije situace...

PaeDr. Alena Gajdůšková (ČSSD), senátorka Parlamentu ČR: Jsem přesvědčena, že se nedají uplatit renomované agentury, jako STEM nebo CVVM. Jsou to profesionálové a ztrátu profesionální cti by bylo asi těžké přeplatit. To, že ne úplně odpovídají jejich výsledky výsledkům voleb je dáno obecně metodikou průzkumu a statistickou chybou. Už méně bych věřila výsledkům agentury, o které až do zveřejnění výsledků průzkumu nikdo neslyšel. I to se občas objeví a bohužel naše média jsou ochotna tyto výsledky přejímat a dát jim prostor.

Ing. Arch. Jan Kasl, výkonný místopředseda SNK-ED: Nemám s tím žádnou osobní zkušenost, ale vím, že na „dobře“ položenou otázku lze odpovědět jinak, než na „špatně“ položenou.

RNDr. Marta Bayerová (KSČM), poslankyně PS Parlamentu ČR: Ano, jsem o tom přesvědčena. Za každé hlasy lze zaplatit, a tak se dostat „úplatně“ nad pět procent. Pak si lidé řeknou, že jejich hlasy nezapadnou a mohou takovouto stranu volit. Kromě toho jsem byla informována, jak příznivci některých stran „čarují“ s mobilními telefony.

RSDr. Vlastimil Balín (KsČm), senátor Parlamentu ČR: To je skutečně aktuální otázka trápící zřejmě řadu kandidátů ze všech politických stran (byť doručena až na druhý pokus). Nerad spekuluji, a otázka je spekulativní, protože, kde není žalobce, není ani soudce. A aby se mohlo něco odsoudit,musí to orgány činné v trestním řízení vyšetřit a dokázat trestný čin uplácení. Jinak po zkušenosti s vlažnými či žádnými reakcí na mnou zpracovaný etický kodex politika se mohu domnívat, že v ČR je možné naprosto všechno, včetně snah některých politiků nebo i stran si popularitu a preference zajišťovat různými způsoby, třeba i takto. Jen nyní sledujte konání kolem záplav a uvidíte kolik politiků se bude exhibovat na takto citlivé záležitosti. Podobně jako ODS v Ústeckém kraji při posledních velkých povodních. Položím též spekulativní otázku - jaká je v této či těchto otázkách cena Politikonu?

Ing. Petr Bendl (ODS), hejtman Středočeského kraje: Bez důkazů jsou to jen nepodložené domněnky.

Ing. Antonín Seďa (ČSSD), poslanec PS Parlamentu ČR: Míra korupce v naší společnosti je nejen vysoká, ale zasahuje do všech sfér našeho bytí. Existují agentury, které nabízejí své služby pro propagaci osob, včetně politiků. Mají vazby na novináře a ti poté ovlivňují, ať již pozitivně či negativně danou osobu. Co se týká průzkumů veřejného mínění či průzkumů oblíbenosti, nemyslím si, že jejich tvůrci jsou nějak uplaceni. Nicméně metodika průzkumu či výběr „zkoumaných“, může být velmi dobře ovlivnitelná.

Ing. Pavel Hojda (KSČM), poslanec PS Parlamentu ČR: Jestli je možné uplácet průzkumy nevím, nemám s tím zkušenosti. Vím ale, že například průzkumy preferencí politických stran jsou pravidelně velmi skeptické vůči preferencím KSČM (výsledky voleb bývají proti některým agenturám až o 7% lepší) a naopak jsou velmi příznivé vůči nově se objevujícím politickým subjektům velmi protěžovaným medii, zpravidla s konečným výsledkem voleb na hranici 5%. Dle mého názoru jsou tyto průzkumy mnohdy velmi tendenční a jestli jsou ovlivněny úplatky nechť si čtenář zhodnotí sám.

Vlastimil Aubrecht (ČSSD), poslanec PS Parlamentu ČR: Domnívám se, že je u nás možné ovlivnit průzkumy veřejného mínění a také si myslím, že se tak skutečně děje. Nechci však spekulovat s tím, jak k tomu dochází.

Ing. Jan Karas (KDU-ČSL), místostarosta města Třebíč: Po zkušenostech z posledních dní bych tomu věřil. Bohužel. Letošní předvolební boj ukazuje, že morálka a odpovědnost jsou v naší společnosti pojmy patrně cizí (viz zesměšňující bilbordy KDU-ČSL nebo návrhy na porodné z dílny ČSSD).

MVDr. Jaroslav Pešán (ODS), poslanec PS Parlamentu ČR: Obecně nemám dobrý pocit z inflace nejrůznějších průzkumů, kterými jsou každý den zahrnováni a podvědomě i ovlivňováni občané této země, politiky nevyjímaje. Mám obavu, že takovýto trend navozuje u spousty lidí postupnou absenci vlastního pohledu na svět a výsledkem je jakási iracionální realita. Osobní zkušenost s obsahem Vaší otázky nemám, čili moje případná kladná odpověď by byla spekulací. Nicméně je jasné, že vzhledem k širokému dopadu výsledků průzkumů na veřejnost se jedná o veliké lákadlo.

Ing. Petr Krill (ODS), poslanec PS Parlamentu ČR: Po kauzách, které poslední měsíce pravidelně naplňují stránky našich novin, by bylo bláhové se domnívat, že veřejné průzkumy jsou nepodplatitelné. Je to manipulace, která může ovlivnit strukturu politické scény podle přání toho kdo platí. Já však věřím , že moudrý, ne naštvaný český občan, posuzuje jiné hodnoty než zmanipulované údaje.

Ing. Josef Novotný (SNK), senátor za okres Žďár nad Sázavou: V naší republice jsou upláceni státní i obecní úředníci, soudci, zákonodárci …. Manipuluje se s bezpečnostními prověrkami, lustracemi i veřejnými soutěžemi. Podplatit soukromé firmy, provádějící předvolební průzkumy, tedy patří v našem s Afrikou srovnatelném korupčním prostředí pouze k těm menším prohřeškům a nepochybuji o tom, že se provádí.

JUDr. Vojtěch Filip (KSČM), místopředseda PS Parlamentu ČR a předseda ÚV KSČM: Žel je to opravdu možné, společnosti, které se zabývají výzkumem veřejného mínění jsou klasické obchdní společnosti, které usilují o zisk a tak se neštítí pracovat na zakázku, která má logicky předvolební průzkum nejen zjistit ale i ovlivnit. Ještě nuikdy se nestalo, aby průzkum veřejného mínění byl vůči KSČM objektivní. Stačí si ověřit uváděné číslo a volební výsledek. Ještě komičtější je , že ani voební výsledek není poté evidováín jako skutečnost a dále se uvádí zkreslený výsledek průzkumu. Zato jiné strany si výsledky upravují tak , aby ovlivnili pozdější chování lidí. Například je možné uvést výzkum v roce 2001 a 2002 o koalici a její výsledek a letos o straně zelených . Například uvedení průzkumu těsně před televizními debatami jako celostátní výsledek a poté pouze výsledek v Praze, který měl vést ke zvýšenému zájmu o tuto neparlamentní stranu a tedy i její propagaci na úkor jiných neparlamentních subjektů. Ptejte se těchto organizací jak to budou umět vysvětlit.

PhDr. Vladimír Železný, předseda NEZ/DEM a poslanec EP: Ano.

JUDr. Eva Dundáčková (ODS), předsedkyně Mandátového a imunitního výboru PS Parlamentu ČR: Proslýchá se, proslýchá ... Osobní zkušenost nemám.

Ing. Josef Jílek (KDU-ČSL), místostarosta Moravské Třebové a pardubický krajský zastupitel: Ano. V České republice je možné uplácet všechno.

Ing. Jan Bartoň (ODS), manager: Stručně řečeno: možné je všechno. Protože však s tímto tvrzením vystoupil Vladimír Železný, je zcela legitimní otázka, zda právě toto tvrzení nemá za cíl rozpoutat další mediální „bouři ve sklenici vody“, z níž by strana Železného profitovala nějaké to procentíčko preferencí.

Ing. Josef Kladivo, starosta obce Dolní Újezd: Jsem přesvědčen,že ANO!! Je to cílená a bohužel účinná manipulace s voliči již během dlouhého období před volbami.

JUDr. Drahoslav Oulehla (KSČM), zastupitel Kraje Vysočina: Asi jednodušeji než ovlivnit soudní rozhodnutí. Ovšem napřímo je to příliš. Ztráta kreditu by se zaplatit nedala. Nepřímo se to ovšem jistě děje. Např. výběrem respondenčního prostředí - jiných odpovědí se dočkám před krajským úřadem při odchodu úřeníků z práce a jiných před úřadem práce v úředních hodinách pro nezaměstnané.

Ing. Olga Kalčíková (ODS), radní Plzeňského kraje: Manipulovat ANO (prostřednictvím tazatelů- zadáním kritérií výběru dotazovaných, prostřednictvím formulace otázky), tudíž i uplácení NENÍ VYLOUČENO.

MVDr. Jiří Čížek (KČ), soukromý veterinář: V ČR je, bohužel, možné kde co. Tak pro ne i uplácení průzkumů.

Vladimír Mikeška (ODS), radní Olomouckého kraje: Myslím, že u nás je možné všechno…ale jest-li jde uplácením to nevím. Každý, kdo si průzkum zadává přeci může i ovlivnit skupinu, které se otázky dotýkají…ne?! Za peníze v Praze dům….

Ing. František Nerad, místopředseda Strany pro otevřenou společnost: Kdykoli a kdekoli jde uplácet kohokoli pro cokoli v Česku zvláště. To je první axiom. Druhý axiom – jakékoli průzkumy jsou jen průzkumy. Pravdu mají volby. Byl jsem členem OH v roce 1992 a průzkumy nám předpovídaly i 17%. Měli jsme 4,96 a bylo vymalováno. Bohužel lidé v tomto státě volí ideologii nebo obličej, místo konkrétního programu. Pak nadávají na všechno a na všechny, jen ne na svoji špatnou volbu. Průzkumy, podle mne, zajímají lidi jako zprávy o dění, nikoli jako podklad pro jejich vlastní přemýšlení. Mnoho lidí ještě volí jen „proti“, speciálně u komunistických voličů je to skoro pravidlem. Kdyby komunisté nedělali vůbec žádný program, stejně by měli 10 %. Stejné je to ale se skalními voliči ostatních stran.

Libor Slezák, předseda OO US-DEU Pardubice: Možné to určitě je, ale jen do jisté míry. Proto mi připadá zoufalé a trapné zdůvodňovat vlastní nízké preference jen obviňováním protivníků z úplatků.

Tomáš Vandas, předseda Dělnické strany: Zcela nepochybně. Ty politické strany, které jsou tzv. demokratické a prosazují ty správné názory, mají o výšku svých preferencí postaráno. No a ty pravicové, nacionální, extremistické atd., ty raději nejsou z rozhodnutí šéfů agentur veřejného mínění zařazeny nikam.

Ing. Jaroslav Skopal, předseda ORO ČSNS Přerov: Mám zato, že je to možné. Otázka je v jak velké míře a s kterým dodavatelem průzkumu. Předpokládám, že renomované agentury budou opatrné a navrhnou nejvýše vhodné otázky, které by zadavateli přinesly co možná nejžádoucnější výsledek. Na druhé straně málo známé agentury mohou být ochotny zajistit téměř nemožné, bude-li to oceněno. Ale jsou to jen spekulace. Nikdy jsem sám o tom s nikým obchodně nejednal. Ale vím, že jeden bývalý šéf jedné neparlamentní strany chtěl jako prostředek volební kampaně jeden takový příznivý průzkum objednat. Pak z toho sešlo.

Ing. Vlastimil Prouza (KSČM), zastupitel Královéhradeckého kraje: Možné je všechno, ale nemělo by se to dělat !!!

Ing. František Laudát (ODS), zastupitel hl. m. Prahy: Obávám se, že ani v této sféře nevládnou dobré mravy. Nevím, zda se dají procenta nakupovat, ale možná i dobrá známost nějaké to procento navýší.

Pavel Ambrož (KSČM), zastupitel hl. m. Prahy: Ano, pokud jsou provádějící firmy ( nebo jejich pracovníci ) úplatní. Výsledný efekt pro veřejnost lze ovlivnit: zněním dotazů, požadovaným rozsahem odpovědi a její analýzou, způsoby činnosti tazatele, výkladem výsledků průzkumu.

Ing. Václav Kodet (KDU-ČSL), člen Rady kraje Vysočina: Chvílemi se i mně začíná zdát,že je v České republice možné ledacos. Uplácení veřejných průzkumů není tou věcí, která by mě významně zaskočila.

Josef Sobotík (ODS), zastupitel Olomouckého kraje: Říká se: „Podle sebe soudím tebe“. Podle mne by průzkumy veřejného mínění neměly být uplatitelné. Když si ale uvědomím, co se děje ve vysoké politice, že premiér Paroubek lže presidentovi republiky – při návštěvě presidenta Putina, tak věřím , že si vláda objedná cokoliv na míru.

Mgr. Olga Sedláčková (SNK-ED), zastupitelka hl. m. Prahy: Myslím, že je možné manipulovat průzkumu veřejného mínění. Absolvovala jsem několik semestrů psychologie, a jsem tedy seznámena s tím, že mnoho dotazníků, ať už osobnostních nebo výzkumcových může být sestaveno i takovým způsobem, aby bylo dosaženo požadované nebo očekávané odpovědi. Průzkumy voličských preferencí jsou dle mého názoru velmi senzitivní na to, kde je průzkum dělán, jak velká je testovací skupina, ale výsledek může určitě ovlivnit třeba i to, v kolik hodin někde na ulici dotaz průzkum provádíte, dá se totiž očekávat, že tomu bude odpovídat i sociální složení skupiny, na níž je dotaz prováděn a jistě i to může ovlivnit průběh výzkumu. Moje odpověď tedy je, ANO, myslím si, že je možné ovlivnit výsledek průzkumu a to především metodikou provedení průzkumu.

Stanislav Strmeň (KSČM), zastupitel Karlovarského kraje: V České republice je dnes možné všechno, někdy za peníze, někdy z lásky, někdy správně položenou otázkou. Jen to slovíčko uplácení se už nepoužívá.

RSDr. Karel Tvrdý (KSČM), zastupitel Kraje Vysočina: Zkušenosti ukazují, že v ČR je možné opravdu mnohé - proč tedy ne uplácení výsledků průzkumů veř. mínění ? Pokud přihlédneme k faktu, že tyto průzkumy nejen mapují jakoukoliv situaci ve společnosti dle zadání, ale do značné míry veřejné mínění i zpětně ovlivňují -tak proč ne ? Tato skutečnost nemusí vůbec nastat např. tzv na politickou obědnávku někoho (např. pol.strany),ale může být dána převažujícímy pol. trendy, či vyplynout z ostrakizace některých pol. suběktů, nebo naopak ze snahy některé pol.suběkty popostrčit. Samozřejmě,pokud by šlo např. o volby, nebylo by možné s výsledky veř. mínění manipulovat až do vlastního termínu voleb. Žádná agentura, která má nějaký společenský kredit, si pod hrozbou jeho ztráty nemůže dovolit, aby se prognózované preference výrazně lišili od skutečných výsledků voleb. Takže před konečnou progn'ozou by musela jakékoli suběktivní snahy, ovlivněné jakýmikoli záměry, korigovat. V zásadě je ale odpověď na Vaši otázku kladná - ano, je to možné.

Hana Žáková (KDU-ČSL), starostka obce Koněšín: Bylo by velmi naivní a nezodpovědné domnívat se, že tomu tak není, když nás o tom přesvětčují a ujišťují sami lídři jednotlivých stran. Ráda bych věřila tomu, že to možné není, ale i zde sehrává určitou roli lidský faktor.

PaedDr Marta Pohnerová (ODS), zastupitelka Královéhradeckého kraje: Nemyslím přímo uplácet, ale dejme tomu účelově vybírat jisté skupiny lidí.

Ing. Miroslav Uchytil (KDU-ČSL), starosta města Chlumec nad Cidlinou: Ano, jsem o tom hluboce přesvědčen, některé firmy, byť vlastní certifikáty, jsou z toho živy.

MUDr. Ivan Sumara (KSČM), zastupitel Olomouckého kraje a zastupitel města Hranice: Jsem přesvedčen , že nad objektivitou těchto průzkumů převažují politická kriteria, tedy snaha manipulovat a ovlivňovat jejich "úpravou" a "přizpůsobením"voliče.Odtud je skutečně jenom krůček k úvaze , že výsledek těchto průzkumů lze koupit- ano, je to pravděpodobné.

Miloslav Plass (ODS), zastupitel Královéhradeckého kraje: Domnívám se, že to možné je a také se to děje.

Bohumil Kotlán (KSČM), zastupitel Kraje Vysočina: V České republice je možné i to co jinde možné není-nedělám si iluze.

Doc. MUDr. Boris KREUZBERG,CSc. (KDU-ČSL), člen Rady Plzeňského kraje: K položené otázce:Nemyslím si,že by bylo možné uplácet občany při průzkumech veřejného mínění.Myslím,že i když podobný postup je lákavý,každý,kdo by toto chtěl provést ,si to rozmyslí,protože hrozící skandál by byl veliký.Samozřejmě,veřejné mínění lze "podplácet" i jiným způsobem,např.hlásáním populistických názorů,atd.,to je však jen uplácení virtuální,nepostižitelné.

RNDr. Jiří Witzany, Ph.D., předseda Klubu Evropských demokratů v zastupitelstvu hl. m. Prahy: Možné to určitě je, uplácet lze nakonec vše. Nemyslím ale, že by někdo přímo měnil výsledky. Co ale nepochybně lze ovlivnit je způsob položení otázky, postavení politické strany v seznamu, je-li používán. U otevřených otázek lze také ovlivnit způsob „kódování“, dotazovaní občané totiž často preferovanou stranu pojmenují nepřesně, to platí zejména u těch neparlamentních, které nezaznívají denně ve velkých médiích, takový hlas lze potom buď správně započíst nebo „vyhodit“ do kategorie „ostatní.“ V neposlední řadě lze pak ovlivnit vzorek občanů, jichž se agentura dotazuje. To může ovlivnit výsledky velmi citelně, do značné místy prediktabilním způsobem, a přitom je vše ostatní v pořádku. Myslím, že právě to je nejčastější způsob manipulace s průzkumy preferencí. Každá agentura, u níž se záměrná manipulace s průzkumy veřejného mínění prokáže, by měla být nekompromisně vyřazena ze hry!

Mgr. Tomáš Kopecký (US-DEU), středoškolský učitel, asistent poslance PS PČR a krajský zastupitel Pardubického kraje: Nevylučuji to.

RNDr. Eva Tylová (SZ), volební lídr ve volbách do PS PČR: Myslím si že ne. Každé pochybení takovéhoto druhu by znamenalo pro agenturu možnost ztráty dobrého jména.

JUDr. Petr Hulinský (ČSSD), náměstek primátora hl. m. Prahy: Když vidím některé výzkumy, tak bych se jako občan mohl domnívat že ano, ale jako politik věřím v nezkorumpovanost institucí nebo firem, které tyto výzkumy provádějí. Osobně si myslím, že sdělovací prostředky i někteří politici přikládají výzkumům veřejného mínění mnohdy neadekvátní význam. Při znalosti výsledků průzkumu je třeba i znát jakým způsobem proběhl a na jakém vzorku respondentů.

Mgr. Jana Smetanová (ODS), členka Rady Pardubického kraje a zastupitelka statutárního města Pardubice: Ano, uplatit lze v této republice patrně všechno. Průzkumy oblíbenosti politiků i veřejného mínění mohou být dělány různými způsoby a stačí vybrat vhodný vzorek populace, aby byl získán potřebný výsledek. A to neuvažuji nahlas o tom, že je možné předkládat pouze výsledky bez skutečného zjišťování. V médiích se nedozvídáme, kolik a jakých respondentů bylo osloveno. Tato země je příliš malá na to, aby se lidé spolu neznali a pracovníci agentur mohou mít k některým politikům blízko. Proto není třeba podle mého názoru těmto průzkumům přikládat příliš velkou váhu.

Petr Skokan (ODS), hejtman Libereckého kraje a předseda Euroregionu NISA: Věřím, že tomu tak není. I když jsem před několika dny zaznamenal, že s podobnou spekulací týkající se průzkumu předvolebních preferencí již vystoupil Vladimír Źelezný. Osobně mohu říci jen tolik, že ke všem průzkumům přistupuji s rezervou, neboť si uvědomuji, že záleží především na tom koho, kde a na co se ptám.

Jaromír Mário Císař, 1. místopředseda ODA: Není důvod se domnívat, že se zainteresované osoby a organizace budou chovat jinak, než odpovídá statistickému procentu korupčního jednání naší společnosti.

Aktualizováno Pondělí, 01 Květen 2006 12:39