image2 image3 image1

Robert Vašíček: Izrael je blízko míru, Tzipi nebo Benjamin? PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Zdeněk Jemelík   
Středa, 11 Únor 2009 20:45
Izraelské volby dopadly naprosto patovým výsledkem. Očekávaným vítězem je Tzipi Livni, izraelská ministryně zahraničních věcí a její středová strana Kadima. Jenže hned za ní se umístil Benjamin Netanjahu s pravicovým Likudem. Problémů je ale daleko více. Uvnitř exkluzivně rozhovor CNN s Tzipi Livni Logickým spojencem Tzipi Livni je Ehud Barak se socialistickou Stranou práce. Ta se umístila tak tragicky, že ji předběhla i radikální sládkovská strana Jisrael Bejtejnu. Máme se tedy na co těšit, protože tyto volby předučují členské země NATO k válce nebo míru po boku Izraele. Centristickou Kadimu bychom mohli přirovnat k české sociální demokracii rozkročené do catch-all-party, tedy k tomu, o čem sní Jiří Paroubek a jeho mediální poradce Otto Novotný již hezkých pár let. Kadima se tváří liberálně, ale nezapomíná ani na sociální politiku, podporuje například ilegální osady na západním břehu Jordánu na palestinském území. Pravicový Likud je mixem Občanské demokratické strany a nové Strany svobodných občanů. Dbá na konzervativní hodnoty, bojuje za maximální nesmiřitelnost vůči Palestincům, ale není otevřeně rasistický. Benjamin Netanjahu je také dnes nejostřejším izraelským jestřábem od smrti legendárního buldozera Ariela Šarona. Na třetím místě se objevila extrémistická strana Jisrael Bejtejnu. V jejuím čele stojí ruský přistěhovalec Avigdor Liebermann, který by nejraději Araby vyhnal z Izraele a zbavil je volebního práva, pokud neodpřísáhnou věrnost Izraeli. Dal by se přirovnat k Miroslavu Sládkovi na počátku devadesátých let, kdyby se byl přehoupl přes deset procent hlasů. Má na druhé straně i jeden zajímavý nápad, který si v tomto článku rozebereme. Čtvrté místo okupuje Strana práce, která by se dala nazvat reformistickou KSČM v izraelském podání. Je čistě levicová a sází okrajově i na hlasy Arabů. To se jí po vládní kampani v Gaze vymstilo, protože glechschaltung Izraelců směrem k vojenským řešením znemožňuje masovější podporu holubičího Ehuda Baraka. Nyní tedy stačí, aby se Benjamin Netanjahu dohodl s Avigdorem Liebermannem a dali dohromady koaliční vládu. Netanjahu je starým psem izraleské politiky a novým kouskům se zjevně nenaučí. Na druhé straně Liebermann svým antihamitismem (odporem vůči hamitským kmenům, tj. Arabům) může Netanjahuovi krýt záda v nepopulárních krocích na okupovaných územích. Vždy se totiž ukáže na náplavu Liebermann – to on za všechno může. Avigdor Liebermann ovšem nečekaně drží klíč k vyřešení palestinské otázky. Navrhuje totiž radikálně stáhnout se z palestinských území, věnovat izraelským Arabům ještě kus svého území a jednou provždy se jich v Izraeli zbavit. Kdyby znal recept na Jeruzalém, možná, že by to i Arabové přijali. Co tedy můžeme čekat od nových představitelů Izraele? Tzipi Livni je zárukou diplomatického manévrování a pokračování ekonomické blokády v Gaze jako účinného prostředku destabilizace arabských regionů v Izraeli. Benjamin Netanjahu je naopak zárukou, že všude tam, kde Livni radí jemný nátlak, namíří Benjamin hlavně děl. A Liebermann? Kdyby mu vyšel trik s oddělením obou národů, konečně bychom si oddechli. Robert Vašíček šéfredaktor Líbí se vám naše články? Pomozte financovat provoz serveru, redakce a výpočetní techniky a přispějte na provoz Politikonu 50,- Kč měsíčně nebo jednorázovou přiměřenou částku na účet 670100-2203974963/6210 Variabilní symbol: 2003 V případě vašeho finančního příspěvku nezapomeňte poslat na adresu redakce info_politikon.cz zprávu, abychom vám za něj mohli poděkovat
Aktualizováno Středa, 11 Únor 2009 23:39