image2 image3 image1

Robert Vašíček: Topolánek premiérem do roku 2014? PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Zdeněk Jemelík   
Pondělí, 16 Únor 2009 18:15
Strana svobodných občanů je pro ODS darem z nebes a opakováním dějin. Přináším Vám prognózu sněmovních voleb v roce 2010. Jak to tedy může dopadnout? Střednědobé trendy hovoří jasnou řečí o vítězství ČSSD. Vycházejí ale z předpokladu, že v Poslanecké sněmovně budou po příštích volbách zasedat čtyři strany – ODS, KDU-ČSL, ČSSD a KSČM. Pojďme si rozebrat šance jednotlivých stran. Nejsilnější je dnes ČSSD. Sociální demokraté těží z propracovaného marketingu. Jiří Paroubek se ukázal být vynikajícím managerem a pro svou stranu vydobyl řadu nových křesel. Jeho personální politika je sice dost drastická, ale „dokud sype křesla“, spolustraníci se proti němu nikdy nevzbouří. Sociální demokracie za stávající konkurence nemá protivníka stejné váhy. ODS dlouhá léta v opozici slibovala, že její reformy bolet nebudou, ale hospodářská krize rozcupovala předvolební sliby na kousky. Sociální demokracie se tak zcela jistě ocitne na historických 35 % hlasů. Občanská demokratická strana zůstane bez pardonu druhou nejsilnější stranou ve sněmovně. Těžkopádný, ale dův ěryhodný styl Mirka Topolánka lze proměnit ve slušnost konzervativce. Občasné mediální výkřiky zůstanou zapomenuty ve světle neobyčejné stability vlády ODS. Kdy naposledy se nám dostalo čtyřleté vlády? Uměl to jen Václav Klaus v porevoluční euforii a Miloš Zeman v radosti sociálních demokratů nad historickým vítězstvím. Zemanovi nástupci připomínali byzantské šarvátky o trůn, kdy rádci a nohsledi, ministři a vojevůdci opakovaně popravovali císaře. Teprve Paroubkova tvrdost si vynutila poslušnost ČSSD. Mirek Topolánek vlastní stejný dar tvrdosti, jen ho vymáhá skrytějšími metodami. Právě tato stabilita je úhelným kamenem úspěšné sněmovní kampaně v roce 2010. Odhaduji, že by ODS mohla nazpět zíkat až 30 % hlasů. A to bude pro ODS satisfakcí za komplikované koaliční vládnutí. KSČM budí dojem spící panny. Nikde o nich není slyšet a časy, kdy Grebeníček neohroženě hřímal na náměstích jsou definitivně pryč. Nastoupil salonní komunismus Vojtěcha Filipa, který dává přednost kuloární práci. Veškerá témata komunistům kradou v Lidovém domě. A tak zatímco na „Panském vršku“ (sídlo ODS Na Jánském vršku) a v „Lihovém domě“ (Lidový dům) naplno pracují týmy imagemakerů, v ulici Politických vězňů (sídlo KSČM) se maximáln ě schůzuje o radaru a výhledech marxismu do čtvrtého tisíciletí. Volební výsledek KSČM odhaduji mezi 10 – 15 % hlasů. KDU-ČSL zůstává rozbouřenou stranou s tradicemi. O Čunkově sesazení nepochybuji, ale další vývoj bude dost komplikovaný. Skupina reformistů uvažuje o volební sabotáži a kandidatuře na kandidátních listinách ODS. Jedním z těchto revolucionářů je i vždy k ODS loajální Miroslav Kalousek, který by tak mohl pokračovat v práci ministra financí i v barvách ODS. Pokud k oddělení modré frakce nedojde, výsledek lidovců lze odhadovat na 6 % hlasů. A to je opravdu kritické, protože podobný pád vedl k likvidaci republikánů. Navíc když dnes vystoupí modrá frakce a vytvoří lidoveckou platformu v ODS, z lidové strany se rázem stane stranička s 4 % preferencí. Strana zelených se utápí ve svých problémech a je zjevné, že letošní neúspěch v eurovolbách bude posledním signálem pro začátek evakuace klíčových osobností do jiných politických subjektů. Martin Bursík se už rozhlíží po nové straně, protože do ODS se mu příliš nechce. Je sice faktem, že pravda a láska je nadobro součástí nové Topolánkovy ODS, ale i tak by se zde nemohl cítit jako vůdce. Kateřina Jacques to zkouší v Bruselu a řadoví poslanci se snaží zajistit si kandidátní listiny jiných stran – Věra Jakubková a Olga Zubová u ČSSD, ostatní zoufale tápají. Stát se totiž hvězdou v zelené straničce je nepoměrně jednodušší než u velkých stran. Staré mimoparlamentní strany jsou zcela mimo hru. SNK-ED spěje pod Dohnálkovým vedením k rozpuštění, Nezávislí pod Zwyrtekem se uhádali s Bobošíkovou k smrti, to samé Hybášková s SNK-ED. Hybášková si sice založila svou stranu doma na koleni, ale skutečným přeborníkem v zakládání stran je Vladimír Železný. Zatímco jeho první politická strana – televizní stanice Nova je dnes Železného prostá, Nezávislí se ho zcela vzdali a jeho vlastní NEZDEM se rozštěpila poté, co mu do ní nalezli a posléze emigrovali salonní postkomunisté v čele s Janou Volfovou. Tak si založil novou s hezkým názvem Libertas.cz. Ale ani ta nemá naději na úspěch, protože už si ho lidé nepamatují. Sečteme-li hlasy levice, dávají dohromady těsnou polovinu 45 – 50 % hlasů, hodně bude záležet na volebním systému. Pravice tak má stále naději na úspěch. Je zde ovšem jedna proměnná v podobě nově založené Klausovy Strany svobodných občanů. Machův team má velké šance na úspěch v eurovolbách a tím obsazení pozic po Nezávislých v čele s Železným a Bobošíkovou. Tentokrát si Klaus ohlídá, aby jeho projekt uspěl a proto do čela strany nepustil sólisty typu Železný nebo Bobošíková, ale loajálního poradce Petra Macha s kouzelným sluchátkem a číslem na Klause v kapse. Pokud by tedy Svobodní dostali 10 % protestních hlasů národoveckých, vlasteneckých, euroskeptických a socialistických voličů, pak zcela mění volební aritmetiku. A představa, že by Mach šel do vlády s Jiřím Paroubkem je směšná. Znamená to tedy, že Mirek Topolánek bude premiérem dalších pět let?