|
Napsal uživatel Radmila Dobešová
|
|
Čtvrtek, 19 Březen 2009 17:30 |
 aneb
Kdo neubrání první linii, ohrožuje své linie další
Článek Roberta Vašíčka „Otevřeme Izraeli cestu do EU a NATO“mne překvapil a jsem přesvědčená, že je mezi články, které jsem v posledních letech četla, naprostou jedničkou. Robert Vašíček, aniž by se sáhodlouze vyjadřoval o historických faktech, podal základní fakta o historii židů, o jejich prožívání, o utrpení, kterým procházeli, a co nelze přehlédnout – to je připomínka společnosti, která tak snadno může onemocnět LHOSTEJNOSTÍ -
Na pozadí dojmu z článku Roberta Vašíčka jsem dnes při sledování televizního zpravodajství mohla zaslechnout, jaké kauzy naši politikové opět sami mezi sebou řeší a ze kterých se navzájem obviňují – žabomyší to a malé neúrodné šarvátky – na pozadí velkých dějin, které den po dni někam nenávratně směřují a které se, neřešeny a nepovšimnuty, mohou neúprosně stát nezbytnou součástí naší společné temné budoucnosti, ovládnuté STRACHEM-
Neboť obětujeme-li dnes jednu skupinu lidí, obětujeme zítra druhou, třetí – až zůstaneme nakonec sami, a hlavně bezbranní.
V této chvíli mne skutečně mrzí, že postrádám přehled, jakousi přesnou mapu, kolik stálo židovských synagog v naší zemi před 2. světovou válkou, a kolik jich slouží jako modlitebny dnes. Nevím, kolik u nás procentuálně za těch dvacet let přibylo lidí různých etnik či náboženských skupin. A je znalost přesného počtu kostelů, mešit či synagog tak nutná k tomu, abych si dokázala utvořit vlastní názor? Myslím, že ne, ale možná bych se divila, co a odkud během příštích desetiletí hrozí ---
Jedno však vím jistě. Židé v naší vlasti žili celá tisíciletí. Ano, stávali se obětí pogromů, během kterých byl jejich majetek zas a znovu drancován, a jak běží staletí, zejména po 2. světové válce, se z mnohých židů stali tzv. „přeživší“: Právě v Izraeli dnes žijí vnuci a vnučky těch, kterým se zhruba před sedmdesáti léty podařilo utéci před fašisty i komunisty nebo přestát nemožné. A tak Izrael je dnes domovinou několika generací dcer a synů Izraele, potomků židů, kteří žili v Evropě celá staletí.
Jejich země čítá přibližně 4,5 milionů obyvatel, je to stát multietnický, ve kterém vedle judaismu má své místo i sunnitský islám či různá křesťanská vyznání. Je to země, která rok po roku, dnes a denně, musí své síly i techniku vázat na zabezpečení zdraví a života svých dětí, svých občanů, neboť Izraelci (židé, muslimové, křesťané či lidé bez příslušnosti k vyznání) musí čelit nebezpečí teroristických útoků. Zdá se někomu, že je žití v „první linii ohrožení“ snadné?
A tak myšlenku Miloše Zemana včlenit Izrael do EU i NATO považuji za pozoruhodnou, přirozenou, a hlavně – vysoce humánní a prozíravou.
|
|
Aktualizováno Čtvrtek, 19 Březen 2009 19:58 |