image2 image3 image1

Sněmovní interview s Miroslavem Kalouskem PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Robert Vašíček   
Středa, 22 Únor 2006 19:23
Lidovci jsou jazýčkem na českých politických vahách, a jejich volební výsledek bude rozhodovat o podobě příští vlády. Proto jsme oslovili předsedu KDU-ČSL a položili mu během přestávky jednání klubu KDU-ČSL několik otázek. Pane předsedo, od svého zvolení předsedou KDU-ČSL jste zažil úspěšné eurovolby, senátní a krajské volby a nyní vás čekají rozhodující sněmovní volby. Stále máte ambici vytvořit z KDU-ČSL dominantní středopravicovou sílu v naší zemi? Ty ambice mám nejenom já, ale i členové strany a já se koneckonců domnívám, že dominantní konzervativní, skutečně konzervativní středopravicová strana mimo křesťanské demokraty, zde není. Samozřejmě si přeji větší voličskou podporu, abychom klidně mohli vyslovit i slovo dominantní, ale věřím, že to se stane realitou. KDU-ČSL je pod vašim vedením daleko konzervativnější než pod vedením spíše liberálního Cyrila Svobody. Jak podle Vás vypadá tradiční volič lidovců? Upřímně řečeno nevím, jak jste přišel na to, že Cyril Svoboda je liberál, ale dobrá, to nechám na vašem úsudku. KDU-ČSL je konzervativní středopravá křesťanskodemokratická strana. Není tak důležité, kdo stojí v jejím čele, ale jaký má program. My jsme skutečně stranou konzervativní. Nevím, co je tradiční volič. Přáli bychom si, aby volič lidovců byl přemýšlivý pracovitý člověk, který se svojí rodinou chce žít v bezpečí, ve svobodě a ve společnosti, která ctí určitý řád. To je nabídka pro věřící i nevěřící v České republice, kterou křesťanští demokraté předkládají. Klade podle Vás takový volič důraz spíše na konzervativní, řekněme sociální hodnoty, nebo na hodnoty spojené se svobodou? Já si myslím, že to zdaleka není v protikladu. Přemýšlivý volič, volič KDU-ČSL, tedy volič, který volí rozumem, chce společnost blahobytu, společnost sebevědomých lidí. Nelze vybudovat trh svobodné soutěže bez svobody a tvořivosti každého jednotlivce, ale současně je jasné, že v této soutěži nemohou být všichni na čele pelotonu. A i ti, kteří nemohou být na čele pelotonu a klopýtají vzadu, mají právo na důstojné životní podmínky. To právo na důstojné životní podmínky jim zajistí solidarita. Svoboda a solidarita, to nejsou slova, která by byla v protikladu, to jsou slova, která se doplňují. Představte si, že máte před sebou voliče bez víry, který se rozhoduje podle indiviuálního přínosu své volby. Čím chcete přesvědčit nové voliče, aby dali hlas KDU? Je to zaprvé nabídkou našeho programu, která není populistická, která je reálná, je to nabídka rozumu mezi Modrou šancí a socialismem. Vedle toho, co prosazujeme, se samozřejmě opíráme o naši voličskou základnu, Jsme také připraveni oslovit i ty, kteří nás srdcem nevolí, ale jsou připraveni volit rozumem. Chtěl bych říct, že jsme prospěšní i těm, kterým jsme možná protivní. Prospěšní jsme stabilitou, bez které žádná společnost nemůže jít kupředu. My nabízíme nejenom to, co prosadíme, ale také nabízíme vývoj bez extrémů, bez experimentů. Dostaneme-li důvěru, zabráníme vlivu komunistů na vládu v České republice, zabráníme zvyšování daňové zátěže, zabráníme politice, která likviduje malé a střední podnikatele. A na druhou stranu zabráníme a nikdy nedovolíme, aby se důchodci propadali do chudoby, aby se zhoršovala sociální pozice rodin s dětmi, aby tady vládl bezbřehý liberalismu, dovolíte-li vlčího typu. Je to rozumná politika bez extrému, která také slibuje, že nejenom něco prosadí, ale že některým extrémům zabrání. Tudíž v případě koalice s ODS byste byli sociálním svědomím takové vlády? Teď netvoříme koalice, teď jdeme do volební soutěže. Každá strana chce uspět. Vedle běžných volebních témat, kterými jsou sociální systémy, míra přerozdělování, jednotlivé daňové sazby, tyto volby symbolicky, šedesát let po volbách v roce 1946, s sebou přinášejí další velký akcent. Budou to skutečně volby, kdy se budeme rozhodovat, zda chceme nebo nechceme zůstat svobodní. Po těchto volbách političtí profesionálové budou povinni najít nějakou koalici. My jsme připraveni najít dohodu se všemi demokratickými stranami. Bude-li to třeba, jsme připraveni hájit svůj program i z opozice. To co mohu říct naprosto závazně: nebudeme se podílet na žádné vládě, která by tak či onak závisela na komunistických hlasech. Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip uvedl v interview pro Politikon, že si dovede představit vládu národní jednoty, kde by byly zastoupeny všechny sněmovní strany. Dokážete si takovou vládu představit? Nedokážu, protože by v ní byli účastni komunisté. Na takové vládě by se KDU-ČSL v žádném případě nepodílela, já jsem tady vzpomněl tu symbolickou paralelu šedesáti let na jednotném postupu stran Národní fronty, ten výsledek máme všichni v historické paměti, je to více než čtyřicet let totality a poroby jakékoliv svobody. Doufám, že už se něco takového nebude nikdy opakovat. Navážeme-li na to, v současné době, tedy od nástupu premiéra Paroubka, hlasují sociální demokraté ve sněmovně s komunisty, na Slovensku neschválení bodu jednání o Smlouvě o výhradě víry vedlo až k odchodu vládní KDH z koalice. Nemůže být společné hlasování komunistů a sociálních demokratů pro Vás podobnou roznětkou? V České republice vládne vláda, která dostala důvěru 101 demokratických hlasů. Nedostala důvěru od komunistů. V Poslanecké sněmovně při prosazování jednotlivých zákonů dnes už žádná stojedničková koalice ale neexistuje. Dnes se sociální demokracie rozhodla ve sněmovně vytvořit v legislativní oblasti koalici s komunisty. Kdybychom svým odchodem z vládní koalice mohli zabránit některým nejkřiklavějším zákonům, tak bychom to samozřejmě velmi zvážili, pravděpodobně bychom to i učinili. Našim odchodem z vlády bychom tomu nezabránili, pouze bychom uvolnili další prostor pro takzvané komunistické talenty, nejenom v té legislativní oblasti, ale i v té exekutivní, kde zatím, a doufám, že to tak zůstane, komunisté neparticipují. Novináři Vás označují za bystrého, spíše intelektuálního diskutéra. Jak byste se hodnotil Vy sám? Nikdy se sám nehodnotím a neporuším tuto zásadu ani teď. Ve volebním vlaku KDU-ČSL navštěvujete regiony. České dráhy přitom pronásledují problémy s rychlovlaky Pendolino a pokles počtu cestujících. Věříte v budoucnost Českých drah? Ano, věřím, a je to jedna z priorit našeho programu dopravní politiky. České dráhy jsou nesmírně důležité pro hospodářství České republiky, jednak jsme významná tranzitní země, je to významný dopravní prostředek, jednak jako nesmírně důležitý nástroj dopravní obslužnosti v jednotlivých regionech a jako nesmírně důležitý nástroj ekologické dopravní politiky. My jsme se stále nevzdali vize kontejnerizace a přepravy celé řady nákladů nikoliv po silnici, ale ekologičtější cestou po železnici. Pojďme k volbám. Dostal jste zdatné soupeře – za sociální demokracii Vítězslava Jandáka, za komunisty Vojtěcha Filipa. Budou to silní soupeři podle Vás? Jestli podle mě, není tak důležité. Důležité je, jak to budou vnímat voliči. Já jsem Jihočech 45 let a lidé z mého kraje, z mého města vědí, jak vážně myslím to, co říkám, zda jsem něco udělal, či neudělal. Žádného svého soupeře nepodceňuji a žádného se také nebojím. Zažil jste při koaličních jednáních tři premiéry. Který z nich byl podle Vás nejlepší? To se nedá hodnotit, na slovo nejlepší neexistuje odpověď. Je to, jako bych se Vás zeptal: dělal jste rozhovor s celou řadou politiků, který z nich byl nejlepší... Jsme při výkonu své práce profesionálové, jsme povinni hledat a nalézat dohody se svým partnerem, který je delegován tou druhou stranou. Osobní pocity jsou tam spíše handicapem, takže si je nesmíme připouštět. Každý z nich byl svou individualitou, s každým bylo možné jednat. Každý z nás je jiný. Povím, koho jsem si vážil nejvíc. Nejvíc jsem si vážil Vladimíra Špidly a sice proto, že jeho odpor k totalitnímu a komunistickému způsobu myšlení byl skutečný. Pan Gross ho jenom předstíral a pan Paroubek se k němu hlásí. ODS se může opřít o rady svého čestného předsedy, prezidenta Klause, sociální demokraté mají svého Miloše Zemana na Vysočině. Chybí podle Vás Josef Lux jako klíčová osobnost české politiky lidovcům? Josef Lux chybí nám všem jako přítel, jako významná osobnost, jako politik, jako moudrý člověk. Je podle Vás realizovatelný koncept většinového volebního systému v českých podmínkách? Je v tomto případě reálné spojení ODS-KDU, nebo stále věříte, že byste se sami mohli stát catch-all party? Samozřejmě, že silou lze prosadit, že ústavní většina prosadí změnu volebního systému na většinový. Já s tím nesouhlasím a nikdy s tím souhlasit nebudu, dokud budu v politice. Mám k tomu dva důvody. Ten první je matematický. Pokládám řečnickou otázku: Proč si myslíte, že většinový systém by vedl ke stabilním většinovým vládám? Když se podíváte na historii voleb do Senátu, kam se volí většinovým systémem, tak zjistíte, že opak by mohl být pravdou. Politická scéna by mohla být ještě roztříštěnější. Rovnice, že většinový volební systém vede ke stabilnějším většinovým vládám, platí v bipolárním politickém systému. A my nemáme bipolární politický systém, my ho máme pluralitní. To je první výhrada. Připusťme dále, že většinový volební systém skutečně povede ke vzniku většinových jednobarevných vlád a tady jsem přesvědčen, že to je opět něco nedobrého pro Českou republiku, protože takový přepych si mohou dovolit demokracie s dlouhodobou nepřerušenou kontinuitou. Demokracie, které v sobě mají zabudovanou přirozenou úctu a respekt k menšinovým názorům. My takovou demokracií nejsme, my máme stále zažranou pod kůží vládu jedné strany. Obávám se, že ti, kteří dnes volají po většinovém volebním systému, volají po vládě jedné strany. Strany, která se nemusí ptát na žádné menšinové názory. To je něco, co je pro českou demokracii velmi riskantní. Myslím, že tuhle otázku bychom si měli pokládat tak za padesát let za předpokladu, že těch padesát let tady bude skutečně nepřerušená demokratická diskuse. Je tedy podle Vás reálná role catch-all party pro KDU-ČSL? Příštích padesát let si nepřeji, aby v České republice jakákoliv party byla catch-all. Na závěr dovolte otázku z jiného soudku. Čtete raději printové tituly, anebo internetová média? Kde spatřujete budoucnost médií? Samozřejmě, že internetová média jsou nesmírně komfortní v rychlosti a dostupnosti informací. Já pevně věřím, že se budou doplňovat, že jedno nebude vytlačovat druhé. K ranní kávě totiž čtu noviny a docela rád bych měl tuhle možnost až do smrti. Stejně tak jako večer v posteli listuji dobrou knížkou a docela rád bych v tom vydržel. Přece jenom, jak vidíte, jsem konzervativec. Děkuji za rozhovor
Aktualizováno Čtvrtek, 23 Únor 2006 10:34