image2 image3 image1

Starostové: Menší města jsou diskriminována PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Jaromír Štětina   
Středa, 11 Únor 2009 19:26
Starostové sdružení ve vznikajícím celostátním hnutí „STAROSTOVÉ a NEZÁVISLÍ“ protestují proti diskriminačním pravidlům při rozdělování státního rozpočtu obcím a městům. Stát totiž největším městům přispívá na občana až 35 tis. Kč, zatímco občany menších měst a obcí oceňuje pětkrát méně. Starostové déle kritizují, že takový rozdíl je neodůvodněný. Ministerstvo financí si proto nechalo vypracovat analýzu financování samospráv, která upozornila na závažné finanční problémy na straně menších měst a zejména obcí, jimž se nedostává ani zdrojů na obnovu stávajícího majetku. Starostové proto volají po změně zákona a odvolávají se na praxi okolních států. Rozdíl mezi Bratislavou a slovenskými obcemi činí přitom 2,5 násobek, Vídeň a rakouské obce dělí 2,25násobné zvýhodnění. Představitelé nového politického hnutí Starostové a nezávislí žádají, aby stát rozdíly vyrovnal na evropskou úroveň. „Nevznášíme na stát žádné nové finanční nároky. V krizi se musí všichni uskromnit. Chceme však, aby se balík peněz směřovaný všem samosprávám rozdělil podle spravedlivých kritérií,“ prohlásil lídr zlínských Starostů a nezávislých Petr Gazdík, starosta obce Suchá Loz. Starostové uznávají, že Praha sice má největší výdaje na občana, ovšem ty mají být oproti nejmenším sídlům „jen“ 2,5 vyšší. „Proto nechápeme až pětinásobné zvýhodnění občanů Prahy,“ doplnil Gazdík a podotkl, že se již při loňské srpnové výměně židlí s pražským primátorem Bémem shodl na potřebě nalezení systému při dělení daňových příjmů státu. Nezávislí starostové tvrdí, že současná úprava diskriminuje všechny města a obce do 100 tis. obyvatel. Čtyři největší města s 20% obyv. získávají z rozdělovaných daňových příjmů státu 53%, zbylá většina 80% občanů „soutěží“ jen o 47% prostředků státního rozpočtu. Na novém přerozdělení mají vydělat i téměř všechna krajská města jako např. České Budějovice, Liberec nebo Zlín. To vítá senátorka Soňa Paukrtová, která vznik celostátního hnutí podporuje. „Řadu let jsem se ve funkci místostarostky Jablonce nad Nisou narážela na nevůli státních orgánů změnit financování samospráv, na které doplácejí i města těsně pod 100 tis. obyvatel. Máme společné oprávněné požadavky na změnu,“ prohlásila. Někteří starostové však již déle čekat nechtějí. Starostka obce Chýně u Prahy, Věra Kovářová, zvažuje právní kroky na obranu občanů své obce. „Hlavní město je od nás jen šest kilometrů a přitom naše obec získává na své občany pětkrát méně peněz. Nemůžeme pak ufinancovat základní služby pro občany, zajištění provozu školy, vodovodu, opravu přestárlé a nevyhovující kanalizace. Přitom i naši občané platí řádně daně a mají nárok na obdobný rozsah veřejných služeb,“ stěžuje si starostka Kovářová, která hodlá občanům Chýně předložit návrh ochranu jejich nároků u Ústavního soudu. Návrh nemá směřovat proti ministerstvu financí, ale vůči Parlamentu. „Ministr Kalousek je první, kdo se problémem začal odpovědně zabývat. Na vině jsou především poslanci,“ podotýká Kovářová. Starostům chybí záruky ochrany u orgánů Evropské unie. „Podle vyjádření právních expertů nelze náš špatný zákon překlenout na poli evropského práva. EU přitom staví na zásadách decentralizace a přenášení pravomocí co nejblíže občanům. Jde o deklarace, účinný nástroj samosprávám chybí,“ podotýká senátor a starosta města Boží Dar, Jan Horník. Starostové proto chtějí kandidovat v červnových volbách do Europarlamentu. Vést je má senátor Jaromír Štětina, kterého si vybrali pro jeho zkušenosti s mezinárodní diplomacií. „Nabídku jsem přijal, protože jsme se dokázali shodnout na programu. Nechceme Evropu soupeřících národních států, ale jejich spolupráci,“ uvedl senátor, který se označuje za eurooptimistu. „Starostové dobře vědí, jak evropské peníze pomáhají a věří ve společnou a nikoli roztříštěnou Evropu,“ upozorňuje Štětina. Jím vedená kandidátka má prosazovat silnou pozici Evropy v globálním světě, strategii energetické bezpečnosti, zahrnující diverzifikaci energetických zdrojů, ale také podporu jaderné energetiky. Krom zajištění právních garancí samosprávám evropským právem Starostové a nezávislí usilují o snížení administrativní náročnosti čerpání evropských peněz. Rozpočet EU pro období 2013 až 2018 budou schvalovat právě letos zvolení poslanci. „Paroubkova vláda schválila pro čerpání evropských peněz 24 operačních programů, když čtyřikrát větší Rumunsko si vystačí s jedenácti. Z administrativní složitosti těží především zprostředkovatelské agentury. Tuto naši neblahou praxi chceme změnit,“ uvedl Štětina. Podporu hnutí Starostové a nezávislí již vyjádřila například advokátka Hana Marvanová, někdejší předsedkyně Akademie věd Helena Ilnerová anebo bývalý pražský primátor Jan Kasl. Kdo obsadí další místa na kandidátce, chtějí představitelé vznikajícího hnutí zveřejnit v průběhu března. Nemá to být nikdo z reprezentantů hnutí. „První pětici obsadí odborníci, my chceme vyslat do Evropy dobrou vizitku naší země, ne získat pro sebe nějaký osobní prospěch. Naše hnutí chce ovlivnit celostátní politiku a evropské volby mohou dát dobrý signál veřejnosti,“ uzavřel starosta Gazdík. Svůj první sněm bude hnutí konat již 19. února v Průhonicích u Prahy, kde si zvolí své celostátní orgány. Líbí se vám naše články? Pomozte financovat provoz serveru, redakce a výpočetní techniky a přispějte na provoz Politikonu 50,- Kč měsíčně nebo jednorázovou přiměřenou částku na účet 670100-2203974963/6210 Variabilní symbol: 2003 V případě vašeho finančního příspěvku nezapomeňte poslat na adresu redakce info_politikon.cz zprávu, abychom vám za něj mohli poděkovat
Aktualizováno Středa, 11 Únor 2009 23:41